Východiska: Za standard intenzivní léčby dospělých s akutní lymfoblastovou leukemií (ALL) jsou považovány protokoly pediatrického typu s prospektivním sledováním minimální reziduální nemoci (MRN). V ČR jsou používány od roku 2007.
Soubor pacientů a metody: Mezi lety 2007-2020 bylo v pěti hematologických centrech léčeno 297 dospělých ve věku 18-65 let podle protokolu GMALL 07/2003, resp. ALL CELL 2012 Junior.
Tato práce představuje retrospektivní analýzu výsledků jejich léčby. Výsledky: V kohortě Ph-negativní ALL dosáhlo 189 (93,1 %) pacientů kompletní remise, refrakterních bylo 5 (2,4 %) pacientů, časná mortalita byla 3,0 %.
Relaps byl zaznamenán u 70 (34,5 %) nemocných v mediánu 10,6 měsíce. Celkové přežití (overall survival - OS) ve 3 a 5 letech dosahovalo 63,5 % a 55,9 % a přežití bez nemoci (disease-free survival - DFS) ve 3 a 5 letech pak 54,5 % a 49,7 %.
Významně lepší OS měli mladí dospělí do 35 let (p = 0,015), pacienti bez vstupní infiltrace CNS (p = 0,016), s negativitou MRN před zahájením konsolidační léčby (p < 0,001), transplantovaní v 1. kompletní remisi (p < 0,001) a nemocní léčení po roce 2012 (p = 0,05). V multivariantní analýze byla jediným nezávislým faktorem, který ovlivňoval OS, MRN v 11. týdnu léčby (HR 3,06; p = 0,006).
Pro DFS byla významná vstupní infiltrace CNS (HR 2,08; p = 0,038) a MRN v 11. týdnu (HR 2,15; p = 0,020). Ve skupině Ph-pozitivní ALL dosáhlo kompletní remise 84 (89,4 %) pacientů, refrakterní byl 1 (1,0 %) pacient, časná mortalita byla 4,3 %.
Relabovalo 26 (27,7 %) nemocných v mediánu 8,6 m ěsíce. Přežití ve 3 a 5 letech dosahovalo 57,2 % a 52,4 % pro OS a 50,2 % a 44,9 % pro DFS.
Statisticky lepší OS měli transplantovaní pacienti (p < 0,001) a nemocní diagnostikovaní po roce 2012 (p < 0,001). Závěr: Zavedení protokolů pediatrického typu s intenzifikací léčby podle hladin MRN se odrazilo v signifikantním zlepšení výsledků přežití dospělých pacientů s ALL.