Abstrakt
Součástí balíčku unijní legislativy týkající se udržitelnosti (ESG) bude vedle již přijaté směrnice o nefinančn ím reportingu (CSRD) též připravovaná směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Cílem této regulace je potlačení negativních externalit vznikajících v souvislosti s činností podnikatelů (především velkých korporací).
Podnikatelům tak bude uložena povinnost provádět kontrolu náležité péče (due diligence) v rámci svých dodavatelských řetězců a nepřímo tak zohledňovat udržitelnost podnikání svých (potenciálních) smluvních partnerů při obchodních jednáních (zejména při vstupování do obchodních vztahů). V posledních letech se totiž ukazuje, že veřejný sektor není sám schopen dostatečně nasměrovat a stimulovat hospodářství směrem k udržitelnosti.
Je takový zásah do smluvní autonomie podnikatelů legitimní? Představuje skutečně způsob, jakým bude efektivně dosaženo vyšší míry udržitelnosti? Příspěvek se pokusí přispět do diskuse o těchto otázkách, které v souvislosti s budoucí regulací stále častěji zaznívají.