Označení "dezolát" se v českém mediálním diskurzu začalo výrazněji objevovat v souvislosti s protivládními demonstracemi. V současn é době neexistuje žádná ustálená, akademicky garantovaná definice a vymezení tohoto pojmu, ani shoda na to, zda se jedná o nadávku, či nikoliv.
Předkládaná studie mapuje tři proudy současného mediálního diskurzu, které explicitně tematizují statut "dezoláta" jako nadávky. S využitím sémantického přístupu Robin Jeshion je vyhodnoceno, jaké konstitutivní podmínky definice nadávek jsou dle analyzovaných textů naplněny.