Kritická reflexe přístupu české justice k ochraně příslušníků romského etnika ve věci ochrany před diskriminací při získávání nájemního bydlení se zřetelem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie
Abstrakt
Cílem příspěvku bude zejména prozkoumat, jaký je český justiční výklad antidiskriminačního zákona, jakožto bližší vymezení článku 3 odstavce 1 a článku 24 Listiny a poměřování proporcionality s výkonem vlastnického práva zaručeného v článku 11 Listiny a zpracování příslušných předpisů Evropské unie. Zejména pak bude středem zájmu zjistit, jak soudy aplikují ochranu před diskriminací vzhledem k otázce získávání nájemního bydlení u příslušníků Romského etnika a zda tento výklad vyhovuje mezinárodním závazkům.
Ve druhé části se příspěvek zaměří, jak tento střet dvou práv posuzuje ve své judikatuře Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva a budu vyhodnocovat, na kolik je výklad českých soudů s touto judikaturou konformní. Předmětem zájmu bude nicméně i ochrana vlastnického práva a možnosti jejího legitimního omezení z důvodu ochrany před diskriminací nájemců, rozhodování států v případech diskriminace a také, jak moc se dá postavení zvláště zranitelné skupiny v případu D.
H. a ostatní proti České republice aplikovat i na otázku nájemního bydlení. Na závěr proběhne analýza stávající české praxe a vyhodnocení, zda je současný přístup dostatečný v kontextu mezinárodní judikatury, rozhodnutí relevantních evropských orgánů i stávající praxe na mezinárodním poli.
Z této analýzy budou vyvozeny konkrétní doporučení, na co by se české orgány měly v budoucnu zaměřit.