Abstrakt
Příspěvek Sociální stát napříč ústavami se zaměřuje na napětí mezi požadavkem stability a neměnnosti ústav a politickým charakterem sociálního státu a snaží se odhalit, jaké vztahy mezi ústavním zakotvením sociálních práv a reálným stavem sociálního státu mohou vzniknout. Odhalit tyto vztahy v obecném měřítku je však úkol příliš ambiciózní na to, aby mohl být realizován v práci takového rozsahu.
Proto je ambicí autora spíše poodkrýt tyto vztahy na příkladech zemí, jež patří k obecně nejtypičtějším reprezentantům druhů sociálního státu. Bylo tedy potřeba se zaměřit nejprve na problematiku sociálního státu izolovaně.
Přes některé výhrady je možno označit model "tří světů" sociálního státu Esping-Andersena z 90. let za dostatečně reprezentativní i dnes. Těmito ideálními světy jsou stát sociálně demokratický (nejvíce se mu blíží Skandinávské země - v textu je pozornost obrácena hlavně na Švédsko), konzervativní (nejblíže Německo) a liberální (nejblíže USA).
Po krátkém pozastavení u možných teoretických vztahů mezi ústavami a socioekonomickými právy následuje analýza vztahu mezi ústavami a nástroji sociálního státu ve třech výše zmíněných zemích. Hlavní snahou je tak zodpovědět, zdali existuje vazba mezi charakteristickými rysy sociálního státu dané země a ústavním zakotvením socioekonomických práv, případně zda-li má ústava tendenci tyto charakteristiky posilovat, nebo oslabovat.
Nelze však v tomto kontextu vznést jednoduchý závěr kvůli tomu, že odpověď se liší v závislosti na mechanismu vynucování ústavy a politické situaci.