Windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků je poněkud zřídka užívaný koncept daně postihující zisky, které poplatníkům takříkajíc "spadly do klína". Jedná se o příjmy náhodné, o něž se lidé nezasloužil svým úsilím, prací, podnikáním a tedy je jejich zdaněním od dalšího úsilí neodradíte.
V České republice byl tento způsob zdanění poprvé použit ve formě odvodu z elektřiny ze slunečního záření od ledna 2013. Podruhé Windfall tax rozvířila odbornou i laickou diskuzi výrazněji při úvahách zdanit tímto mimořádným způsobem společnosti, jejichž zisky raketově stouply v souvislosti s energetickou krizí a invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Tento druhý návrh je novelou zákona o dani z příjmu a v několika ohledech není, podle mého názoru, zcela ideálním způsobem, jak situaci řešit. Ústavní soud je v přezkumu daňových zákonů spíše zdrženlivý a ponechává zákonodárci celkem široké pole působnosti v úvahách, jak daňovou politiku státu nastavit. V několika klíčových nálezech však dává zákonodárci pevné mantinely, zejména co do časové působnosti daňových zákonů a také diskriminace poplatníků, což jsou obě palčivé vlastnosti návrhu Windfall tax, která byla představena na podzim 2022.
Zejména se v příspěvku zaměřuji na zamýšlenou retroaktivitu návrhu, ke které nakonec nebylo přistoupeno s argumentem protiústavnosti, o němž však nejsem zcela přesvědčen a který byl spíše použit jako účinná zbraň odpůrců této daně. Na problém Windfall tax se díváml zejména z pohledu ústavně-právního, ač pohled ekonomický a finančně-právní není možné pro plné pochopení zcela vynechat.