Kineziofobie neboli strach z pohybu nastává u jedinců z mnoha důvodů. Jedním z podstatných důvodů je iracionální, oslabující strach z bolesti, jenž pohybová aktivita mnohdy přináší. K dalším obavám v širších souvislostech patří: strach z únavy, strach ze zvýšené fyzické aktivity, strach z pocitu fyzického/psychického dyskomfortu či z progrese onemocnění a sekundárních komplikací. V poslední době je kineziofobii věnována pozornost i u pacientů s chronick ými somatickými nemocemi. Právě strach z pohybu může být klíčovým fenoménem, který může ovlivňovat vztah k realizaci pohybových aktivit, ať už v procesu rehabilitace anebo volného času, u chronicky nemocných jedinců.
Cíl: Přehled výskytu kineziofobie u vybraných chronických onemocnění a identifikace bariér ve vztahu k pohybovým aktivitám.
Metody: Přehledová rešeršní studie s využitím elektronických zdrojů Národní lékařské knihovny, Ústřední tělovýchovné knihovny a odborných databází Pubmed, EBSCO, SCOPUS, Medline, Web of Science.
Výsledky: Předkládáme ucelený přehled výskytu kineziofobie a jejich souvislostí u pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře, ischemickou chorobou srdeční, chronickou obstrukční plicní nemocí, roztroušenou sklerózou, po cévní mozkové příhodě a s Parkinsonovou nemocí. Ke společným bariérám souvisejícími s kineziofobií patří chronická bolest, funkční postižení spojené s vlastním onemocněním, deprese, úzkost, nedostatečné porozumění významu pohybové aktivity, nízká úroveň vzdělání. apod.
Závěr: Dlouhodobé vyhýbání se pohybu může mít pro jedince závažné zdravotní důsledky z hlediska primárního onemocnění i vlivu na celkový zdravotní stav. Proto je potřeba identifikovat příčiny kineziofobie, jak na fyzické, tak psychické úrovni a následně těmto skutečnostem přizpůsobit léčebné a rehabilitační postupy.