Abstrakt
Stárnutí populace je jev, který představuje velkou celospolečenskou výzvu ovlivňujícím medicínské, ale i sociální a ekonomické oblasti. Stáří je doprovázeno vyšší náchylností k neurodegenerativním chorobám, jako je Alzheimerova choroba (AD) a Parkinsonova choroba (PD), které jsou v popředí vědeckého zkoumání, avšak stále není možné je úspěšně léčit.
Oboustranný komunikační kanál mikrobiota-střevo-mozek je pojem, který rezonuje nejen vědeckým světem, ale i celou společnost í. Je považován za klíčový v modulaci funkce střev a mozku a nerovnováha střevní mikrobioty je spojována s rozvojem a symptomatikou řady onemocnění.
Studie naznačují souvislost mezi narušením střevní mikrobioty a širokým spektrem onemocnění. Se zhoršením nálady, paměti, AD či PD, ale i s narušením přirozeného stárnutí zdravého člověka.
Příčinou je pravděpodobně zvýšená permeabilita střevní a hematoencefalitické bariéry vyvolaná narušením střevní mikrobioty (1,2). Nerovnováha ve střevní mikrobiotě může vyvolat zánět, který je spojen s patofyziologií mnoha chorob včetně obezity, diabetes mellitus typu 2 a AD (3).
Kromě toho bakterie sídlící ve střevě vylučují velká množství amyloidů a lipopolysacharidů přispívajících k modulaci signálních drah a k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-8, IL-6 a TNF-alfa) spojených s patogenezí AD. Jednu z možností, jak efektivně alterovat složení střevní mikrobioty představují probiotika, především jejich podskupina -psychobiotika (4,5).