Úvod: Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronické neuropsychiatrické onemocnění s heterogenními symptomy v podobě obsesivních myšlenek a kompulzivního jednání. Kompulzivní chování charakterizované maladaptivními opakujícími se, nepružnými vzorci myšlení a jednání, poukazuje na nedostatek kognitivní flexibility u pacientů s OCD.
V souladu s tímto klinickým pozorováním poukazuje mnoho studií na abnormality v kognitivní flexibilitě u pacientů s OCD v behaviorální i neurobiologické rovině. Kognitivní flexibilita je schopnost měnit své chování na základě vnějších podmínek, a uzpůsobovat ho tak potřebám svým i okolí.
Cílem tohoto přehledu je zmapovat studie, které se zabývají efektivitou intervencí zaměřených na kognitivní flexibilitu u pacientů s OCD. Metoda: Pro účely přehledu literatury byla provedena systematická rešerše v databázi PubMed dle předem zvolených klíčových slov.
Použity byly klinické a randomizované klinické studie zaměřující se se na intervenci cílenou na kognitivní flexibilitu. výsledky: Nálezy sledovaných studií se shodují ve smyslu oslabené kognitivní flexibility u OCD pacientů, jsou však rozporuplné s ohledem na efektivitu použitých intervencí. Zatímco některé studie reportují zlepšení kognitivní flexibility u pacientů s OCD po aplikované intervenci (zejména v případě metod využívajících postupy zaměřené přímo na kognitivní funkce), jiné očekávanou změnu v měřené kognitivní flexibilitě nenachází.
Srovnatelnost nálezů je navíc značně limitovaná zejména s ohledem na variabilitu použitých metod při posuzování kognitivní flexibility, ale také s ohledem na mnohdy nízký počet testovaných participantů. Závěr: Kognitivní flexibilita je u pacientů s OCD oslabena.
Její zlepšení by mohlo vést ke zvýšení kvality života, nicméně se zdá být vhodnější využití intervencí přímo cílících na kognitivn í flexibilitu. Při hodnocení efektivity těchto terapeutických intervencí je však nutné v budoucnu využívat validované metody přímo hodnotící tuto kognitivní schopnost.