Cyklus básní s antickobiblickými motivy vyšel v této podobě roku 1894 v časopise The Fortnightly Review. Estétské připisování mýtů se zvláštní zálibou v Ježíšovi formálně navazuje na básnické experimenty fin de siècle (Baudelaire, Mallarmé…). České znění básní osvěžil Ondřej Macl, čímž vzdává hold více než sto let starým překladům Arnošta Procházky; překlad doplňuje dopisem Polibky na Wildeův hrob.