Příspěvek se zabýval institutem panovnické abdikace, který považuje za problematický jev, a to na příkladu císaře Ferdinanda Dobrotivého. Téma bylo otevřeno úvodem o abdikacích obecně, v němž je na různých případech ukázáno, jaké nežádoucí jevy může abdikace způsobit.
Následoval stručný nástin Ferdinandova života až do abdikace, přičemž zvláštní pozornost byla věnována jeho nemoci. Hlavní část se pak zaměřuje na specifika Ferdinandova postavení po abdikaci a dochází k závěru, že koexistence dvou žijících císařů se pro Rakousko nestala komplikací, i když to bylo dáno spíše Ferdinandovou povahou než institucionálním zabezpečením.