Studie nahlíží na vznik a zánik válečných pomníků obětem první světové války ve dvou obcích na území bývalého soudního okresu Dubá, a to v Pavlovicích a Ždírci - Bořejově. Autor ukazuje, že úcta k padlým v dáli se neprojevovala pouze realizací kamenných pomníků v obcích, ale připomínky byly realizovány i dalšími formami, především pak v sakrálních objektech v domovských obcích.
Současně se studie zaměřuje i na osud těchto připomínek po proměně obou obcí poté, co byly v druhé polovině čtyřicátých let zasaženy odsunem německého obyvatelstva a příchodem českých novoosídlenců.