Příspěvek pojednává o kategorii hudebního prožívání, osvětluje náhled na jeho definici včetně souvislostí i rozdílů mezi jednotlivými složkami, emocemi a city. Transferovou schopnost hudebního prožívání dokládá mimo jiné několikaletý výzkum s respondenty mladšího školního věku. Účinky hudby ovlivňují vývojovou perspektivu, jejíž součástí je také hodnotový systém člověka vytvářející se v útlém dětství.
Poznávání se v rámci rozvoje hudebních dovedností a na základě výzkumů v hudební teorii projevuje jako kvalitnější, jestliže je propojováno s emocionálním prožitkem.