Abstract
Od roku 2008, kdy začala platit zásadní novela zákona o rozpočtovém určení daní v České republice, dochází pravidelně ke změnám hodnoty podílů příjmu obcí u tzv. sdílených daní, jejichž zisky si dělí státní rozpočet, kraje a municipality. Přestože se objemy příjmů obcí v posledních 10 letech stále zvyšují, každoročně existují stovky obcí, které musí hospodařit s příjmy menšími než 100 tisíc EUR.
Předkládaný výzkum cílí právě na situace všech českých obcí, které hospodařily s příjmy menšími než 100 tisíc EUR ročně, a to ve volebních letech 2010, 2014, 2018 a 2022. Mají tyto obce problém s tím, že se jejich občané nepodílejí na vládnutí? Jsou v těchto obcích volby nesoutěživé a chybí tak impulsy k obecnímu rozvoji? Pracují na dluh, či se k investicím musí neefektivně naspořit? Má obecně nízký rozpočet dopad na charakter místní demokracie a funkčnost obce?
Pro analýzu bude použit regresní model, který bude testovat vztah mezi volebními ukazateli v obci, jako jsou volební účast, počet kandidátů, kandidátních listin a zastupitelů a faktory jako jsou finanční stav obce, její velikost a počet obyvatel životní úroveň obyvatel nebo další vybrané charakteristiky. K tomu budou využita data z Českého statistického úřadu, Ministerstva financí či samotných obcí.
Prezentovaný výzkum by měl ukázat, jaké proměnné měly na politickou participaci v nejméně příjmových obcích v České republice v posledních čtyřech volebních obdobích největší vliv.
Záměrem textu je napomoci porozumění finanční situace nejméně příjmov ých obcí ve spojitosti s místní volební (ne)soutěživostí a přispět tím do aktuální diskuze, která je nejen v České republice, ale v celém regionu, stále aktuálnější.