Abstrakt
Pavel Barša svůj text "Pragmatická sociologie emancipace: Latour vs. Boltanski" pointuje úvahami o tom, že Latourovi není blízká ani revoluční levice, ani krajní konzervatismus.
Pomáhá si přitom zejména tím, že ho brání před tím, co jsem nedávno napsal o jedné Latourově knize. Podle Barši v tomto textu Latourovi vyčítám jeho politické angažmá.
Kritizuji ho za příklon k levici a odkazuji ho do sféry čisté, akademické vědy. Avšak přestřelil jsem prý...
Problém je v tom, že mi Barša vkládá do úst, co jsem nikdy neřekl. Latourovi jsem nikdy nevyčítal politický rozměr jeho textů.
Už vůbec jsem mu nevyčítal levicovost. A rozhodně mi nejde o to ho "skolit".
Je ště bizarnější ale je, že ten, kdo mi falešně podsouvá kritiku Latoura kvůli tomu, že se ukázal jako "levičák", mne otevřeně kritizuje kvůli tomu, že jsem se ukázal jako "pravičák" (je to totiž právě tahle škatulka, která dle Barši vysvětluje moje omyly a mou údajnou nenávist vůči Latourovi). V textu se snažím obhájit, že cit pro jemnost a ambivalence není nic výlučně akademického a že "relativistické" uvažování je ještě něco jiného než jen výhodné palivo pro konzervativní agendu (jak naznačuje Barša).