Migrační brokeři představují pojítko mezi počátky, vývojem a současnou podobou mezinárodních systémů pracovní migrace zejména s ohledem na jejich neoddělitelnost od komunit migrantů a roli v rekrutaci pracovníků. Přesto jsou nejméně od 19. století tyto postavy nahlíženy negativně jako vykořisťovatelé migrantů.
Tento článek se proto soustřeďuje na rozkrytí vzájemných vztahů mezi migranty a brokery, které jsou mnohdy založené na důvěře a příbuzenství. Na příkladech zasazených do kontextu koloniální Indie a současného Bangladéše poukazuje na strukturální aspekty provázanosti otroctví a novodobých forem pracovní migrace.
Jedním z těchto aspektů je financování migrace skrze zadlužování migrantů, které se stalo světovým trendem a představuje problém vedoucí k závislosti zahraničních pracovníků na zaměstnavatelích, zprostředkovatelích migrace a státech.