Abstrakt
Cílem příspěvku je seznámení s Pascalovým pojetím obrazotvornosti (imaginace) ve vztahu k poznání, respektive s rolí imaginace v poznání. Blaise Pascal o imaginaci napíše, že je to "šalebná vlastnost v člověku, paní omylu a nepravdy, tím darebnější, že není darebná vždycky".
Neopomenutelnost imaginace v lidském myšlení a ve vedení rozumu vyžaduje, abychom k ní byli pozorní jako k součásti lidských poznávacích kompetencí, jež se rozhodně nevyčerpávají dvojicí rozum a smysly. Snahou bude se zorientovat v tom, jaké postavení v Pascalově chápání člověka imaginace zastává.
To bude vypracováno zejména na základě souvisejících fragmentů z Myšlenek (Pensées), neboť jeden z hlavních fragmentů je věnován právě tomuto tématu, leč přihlíženo bude i k pohledu Pascalova staršího současníka René Descartesa.