Abstrakt
Práce má za cíl rozšířit studium problematiky reciprocity mimo oblast sloves a ukázat, jak je operace syntaktické reciprokalizace aplikována v adjektivních konstrukcích, v nichž jedno z valenčních doplnění podléhá systémové povrchové elipse. Reciprocita adjektiv vykazuje v mnohém shodné rysy s reciprocitou sloves.
Jako podstatná se i v případě adjektiv jeví distinkce mezi adjektivy, která nesou rys vzájemnosti ve svém významu, a adjektivy, která takový rys nenesou, ale vyjádření vzájemnosti mezi určitými participanty umožňují. U adjektiv bez rysu vzájemnosti i u inherentně recipročních adjektiv se na vytváření recipročních konstrukcí podílejí stejné jazykové prostředky, avšak oba typy adjektiv se liší mírou jejich využití.
Společným formálním rysem recipročních konstrukcí obou typů adjektiv je pluralizace jednoho ze zasažených valenčních doplnění (jediný rozdíl oproti slovesům zde představuje možnost vyjádření pomocí předložkové skupiny mezi+Instr). Povrchová pozice druhého doplnění zasaženého reciprocitou (obsazená reflexivním osobním zájmenem, příp. výrazem jeden druhý) nemusí být v recipročních konstrukcích obou typů adjektiv přítomna.
Zatímco tento rys mají inherentně reciproční adjektiva společný s inherentně recipročními slovesy, adjektiva bez rysu vzájemnosti se v tomto bodě se slovesy bez rysu vzájemnosti rozcházejí: u těchto sloves je přítomnost anaforického výrazu v reciproční konstrukci (až na výjimky, kdy má druhé zasažené doplnění formu s+Instr) nutná. V recipročních konstrukcích adjektiv bez rysu vzájemnosti pak pozorujeme, že roli primárního prostředku vyjádření reciprocity přebírají ve vysoké míře adverbia, příp. předložková skupina mezi sebou, které jsou – na základě jejich funkce v recipročních konstrukcích sloves – řazeny k tzv. specifikátorům, tedy k výrazům, které samy o sobě nemohou reciproční význam vyjádřit, pouze ho v souvýskytu s jinými jazykovými prostředky zdůrazňují, příp. desambiguují.
Jak zde však ukazujeme, v recipročních konstrukcích adjektiv sehrávají tyto prostředky mnohem podstatnější úlohu – bez jejich přítomnosti by konstrukce neměly reciproční čtení. Reciproční konstrukce adjektiv tak ve vyšší míře než reciproční konstrukce sloves dokládají přechod adverbií a předložkové skupiny mezi sebou od funkce „pouhého“ specifikátoru k funkci primárního markeru reciprocity.