Vynětí osob ze sféry aplikace určitých právních předpisů patří ke klasickým tématům disciplín veřejného práva. Skutečností je, že fenomén exteritoriality byl pravidelně p ředmětem zájmu nauky práva mezinárodního.
Exteritorialita je ovšem fenoménem, který má význam i ve vztazích práva správního. Tento příspěvek identifikuje vybraná ustanovení Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany, které zakládají vynětí určitých osob z aplikační sféry tuzemských předpisů správního práva zakládají.
Příspěvek analyzuje tato ustanovení z perspektivy současné právní nauky o exteritorialitě. Současně si klade otázku, jestli výše uvedená ustanovení představují průlom v dosavadním pojetí exteritoriality v našem právním řádu.