Abstrakt
Charta OSN přiznává tzv. stálým členům Rady bezpečnosti právo veta ve vztahu k většině návrhů rezolucí (byť ne výslovně). Článek stručně popisuje historické souvislosti vzniku práva veta a jeho právní úpravu. Poskytuje také přehled užívání práva veta od založení OSN doposud, ze kterého plyne, že po krátkém období 90. let je frekvence užívání veta v současnosti opět na vzestupu, což vyvolává otázky o efektivnosti systému kolektivní bezpečnosti.
Následně jsou načrtnuty některé limity výkonu práva veta plynoucí jednak z dobrovolného sebeomezení některých stálých členů Rady bezpečnosti a jednak z existujícího mezinárodního práva zejména v situacích, kdy jsou páchány zločiny podle mezinárodního práva. V neposlední řadě se článek věnuje také snaze států, které nejsou členy Rady bezpečnosti, vyvíjet tlak na stálé členy, aby se v otázce uplatňování veta chovali zdrženlivě – projevem takové snahy je mj. rezoluce Valného shromáždění známá jako Veto Initiative.