Příspěvek poukazuje na vybrané sporné otázky týkající se stávající právní úpravy odporu proti trestnímu příkazu. Pozornost je věnována osobám oprávněným podat odpor, dalšímu postupu po podání odporu, mo žnostem vzdání se a zpětvzetí podaného odporu, úvahám o možné podjatosti soudce, který ve věci vydal odpor, a absenci zásady zákazu reformationis in peius.
Autorka chápe probíhající práce na rekodifikaci trestního řádu jako vhodnou příležitost k vyřešení sporných otázek týkajících se odporu proti trestnímu příkazu a především rozhodování v téže věci po podání odporu.