Předložený článek se věnuje jedné z nejvíce problematických oblastí užití dohody o vině a trestu, a to její aplikaci v rámci tzv. skupinových věcí. Ačkoliv dohoda o vině a trestu je v českém právním řádu vcelku novým právním institutem, je často diskutována v rámci odborné veřejnosti.
V tomto článku představím krátce koncept skupinových věcí. Popíšu přístup českých i mezinárodních soudů, a to zejména rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mucha proti Slovenské republice.
Závěrem ukážu problematické aspekty na nedávné kauze prodeje pražských bytů volenými zastupiteli města. Část z nich uzavřela dohodu o vině a trestu, zatímco zbytek byl zproštěn obžaloby. V takovém případě mám za to, že by návrhu o povolení obnovy řízení mělo být vyhověno.
Rovněž mám za to, že by v takovýchto případech mělo dojít ke změně právní úpravy vyloučení soudce.