Příspěvek se věnuje tématu lomových značek a je rozdělen na dvě části. Praktická část reinterpretuje soubor kamenických značek ve tvaru schematizované špic-plošiny, evidovaných na portálech městských bran v Berouně a plošně přijímaných za značky osobně-účetního charakteru.
Nově se pokouší doložit lomový původ zkoumaných značek, a tedy je považuje za funkční značení vzniklé v kamenolomu. Teoretická část shromažďuje základní badatelská stanoviska k tématu lomových značek a míry opracování dodávaného stavebního kamene, a to napříč geografickými a časovými hranicemi tak, aby berounský příklad ukotvila v zahraničním diskurzu.