Kapitola se věnuje dílu českého filosofa Tomáše Trnky (1888-1961). Ukazuje důraz Trnkovy filosofie na individualitu jako důsledek hledání adekvátn í filosofie výchovy.
Jednotlivec je pro Trnku filosoficky významný z hlediska vypracování adekvátního typu národní či lidové výchovy. Trnka kladl důraz na spjatost individuality a celku, přičemž rozeznával různé celky (národní, společenský, životní).
Rozvoj individuality chápal především jako nalézání místa jedince uvnitř těchto celků. Kapitola tyto vazby ukazuje v návaznosti na Trnkovy texty.