Pro propojení nezávislých aplikací, které mezi sebou neměly žádný vztah, byla navržena a vyvinuta struktura DataPile. Během práce na tomto systému se objevila řada praktických problémů, které nebyly ve fázi teoretického návrhu řešeny.
V reálném provozu aplikace připojené k DataPile vyžadují zvláštní zacházení a vkládají speciální požadavky na synchronizační proces. Tato práce se soustředí na problém generování rozdílových dat, která jsou distribuována z centrálního úložiště DataPile k jednotlivým aplikacím.
Ukazujeme, že synchronizační část systémů používajících DataPile může být úspěšně implementována a provozována navzdory omezením, které si tyto jednotlivé aplikace vynucují.