Je něklolik strategií či filosofií vývoje informačních systémů (strukturovaná, datově orientovaná, objektově orientovaná, serviosně orientovaná a agilní programování). Jejich použití bylo do značné míry dáno technologickými podmínkami.
Tyto strategie určovaly architekturu informačních systémů i nástroje a metody specifikace požadavků. Díky úspěchu novějších strategií byly ty straší považovány za překonané.
Rozebíráme, za jakých podmínek je ta která strategie nejen použitelná, ale dokonce optimální a jak mohou být jednotlivé strategie kombinovány. Všechny uvedené strategie kromě servisně orientované jsou určeny pro vývoj aplikací od záčátku (na zelené louce).
Aplikace tak mají předem daný počet vláken. Současné největší informační systémy jako jsou systémy podpory e-governmentu nebo nadnárodních korporací musí mít specifickou servisně orientovanou architekturu - architekturu softwarové konfederace.
Strategie zaměřená na konfederace se liší od sotatních strategií,a le může s nimi být kombinována.