V softwarových systémech dochází k interakci jednotlivých komponent ne jen skrze explicitní volání funkcí, ale také skrze implicitní sdílení zdrojů. Využití sdílených zdrojů výrazně ovlivňuje dobu provádění funkcí.
U zdrojů, které jsou sdíleny intenzivně, vede snaha zachytit tento vliv v modelech výkonnosti k modelům, které mají hodně prvků a hodně závislostí. Představujeme přístup, který modeluje sdílení zdrojů nezávisle na volání funkcí, díky čemuž udržujeme model výkonnosti rozumně jednoduchý a přesto pokrývající většinu vlivů sdílení na dobu provádění funkcí.
Tento přístup byl testován na příkladu komponentové aplikace CoCoME.