Tento příspěvek přináší analýzu českých sloves mluvení. Popisuje tři sémantické participanty typické pro tato slovesa: mluvčího, příjemce a sdělení.
Pozornost je zde věnována zejména participantu sdělení, který bývá často realizován závislou obsahovou klauzí. U sloves mluvení vymezujeme tři typy těchto klauzí: asertivní, interogativní a direktivní.
Dále navrhujeme rozdělení skupiny sloves mluvení podle toho, který z typů závislé obsahové klauze k sobě dané sloveso váže.