Publikace na Matematicko-fyzikální fakulta |
2007
Abstrakt
Článek pozoruje švédské sloveso 'h?lla p?', běžně použ ívané v pseudokoordinaci s významovým slovesem jako pomocné sloveso průběhového času u dějových sloves. V některých kontextech, zejména v kombinaci s negací, sloveso 'h?lla p?' překvapivě dodává slovesu, s kterým je v koordinaci, významový rys konstantnosti daného děje.
Korpusové konkordance prokazují tendenci rozšíření tohoto významového rysu na kontexty bez negace, což znamená, že se pomocná konstrukce 'h?lla p? och' stává polysémním. Tento zajímavý významový posun je dáván do souvislosti s Hopperovou ideou gramatikalizace a s obecným mechanismem sémantického posunu, jenž popsali Heine, Claudi a Hünnemeyer (1991) a nazvali jej 'context-induced reinterpretation'.