Jsouc důležitým prostředkem k redukci nákladů na vývoj, specifikace chování SW komponent ulehčuje znovupoužití komponent a komponentových architektur (assembly). Nicméně, jelikož se v novém prostředí typicky použije jen část funkcionality, velká část specifikace chování může být nadbytečná.
Může být tedy težké identifikovat samotnou aktuální komunikaci mezi komponentami. Tento článek se snaží řešit tento problém v kontextu behavior protokolů.
Prezentuje techniku slicing behavior protokolů vzhledem ke kontextu (kompozici), navrhnutý k odstranění nepoužitého chování ze specifikace chování. Technika je založená na formálním základu obecném natolik, aby podporoval slicing vzhledem k vlastnosti vyjádřené formou predikátu.
Jako demonstrace vhodnosti prezentovaného řešení, čtenář je seznámen s pozitivní zkušenost se slicing specifikace chování na reálné případové studii.