Článek zkoumá model klasifikačních stromů se změkčenými větveními, který zavedl Quinlan (1993) a je implementován v C4.5, ale s podstatně odlišným algoritmem pro trénování. Metoda využívá simulované žíhání a je tedy poměrně výpočetně náročná.
Na druhé straně dovoluje nastavovat změkčená větvení ve skupinách uzlů způsobem, který lépe odpovídá interakcím mezi prediktory než v původní metodě. Naše numerické výpočty s daty odvozenými z experimentu z fyziky elementárních částic ukazuje, že kromě očekávané lepší aproximace trénovacích dat byla dosažena i menší generalizační chyba.