Abstrakt
Studie se zabývá vymezením postavení historického myšlení J. Slavíka v českém historickém myšlení, které doznalo své vrcholné podoby ve 30. letech 20. století, kdy se česká historiografie ocitla ve své metodologické krizi.
Upozorňuje na inovativní prvky, které ji Slavíkovo dílo přineslo.