Cílem studie je představit kooperativního učení jako systém, který úrovní rozpracovanosti může výrazněji ovlivnit naši výukovou praxi. V textu jsou popsána teoretická východiska kooperativního učení, zkoumané efekty především v oblasti školních výsledků i v rozvoji sociálním.
Analyzovány jsou podmínky, v kterých je kooperativní učení vsazeno v českém kontextu. Úroveň rozpracování systému ve třech teoretických úrovních - ve výchozí tezi o učení na základě kooperace, v úrovni principů kooperativního učení a úrovni aplikační je předložena jako jeden ze základních předpokladů pro optimální fungování v praxi výuky a vzdělávání. Doporučení se týkají především zkoumání implementačního procesu pro tento model výuky.