Článek rozebírá Proklovu obhajobu alegorického výkladu. Podle Prokla inspirovaná poezie postihuje skutečnost jednotněji než filosofie.
Cílem alegorické exegese proto není symbol zredukovat na myšlenku, nýbrž s ním racionální myšlení uvést v soulad, a otevřít je tak jeho blahodárnému vlivu.