Abstrakt
Základní paradigma příspěvku vychází z toho, že pro přiměřený vývoj dítě potřebuje dospělé, kteří mu projevují lásku, porozumění, akceptují jej takové jaké je a nabízejí pravidla, ve kterých se může bezpečně pohybovat. Studie vychází z empirických dat o charakteristikám edukačního prostředí v rodinách a školách.
Emoční vztah a výchovné řízení sleduje jako základní dimenze edukačních interakcí dospělých a dětí. Všímá si, jak tyto proměnné reflektují dospívající u svých otců, matek a některých učitelů a poukazuje na probíhající proměny edukačního prostředí zejména v našich rodinách.
Výsledky mohou být inspirací pro současnou edukační praxi.