Článek se zabývá sdělením papežské rady pro výklad legislativních textů ve věci náležitostí formálního odpadu od církve. Za odpad od církve nelze považovat jednání, které směřuje kjinému účelu než je skutečné odloučení od konstitutivních prvků života církve (např. vyhnout se plnění daňových povinností).
Musí být proto vždy zkoumán důvod odpadu od církve. Téma se úzce dotýká manželského práva, protože formálně odpadlý katolík není vázán kanonickou formou manželství.
Při zkoumání platnosti manželství je proto třeba zjistit, zda se jednalo o skutečný odpad od církve. Stanovisko německých biskupů, podle kterého upadají do exkomunikace automaticky všichni odpadlí katolíci, je v rozporu se sdělením papežské rady.
Exkomunikaci není možné uložit za odmítnutí povinnosti platit církevní daň. Autorka navrhuje jako řešení změnu příslušných ustanovení kodexu a stanovení přiměřeného postupu vůči katolíkům, kteří deklarovali odpad od církve.