Abstrakt
Článek studuje, jakým způsobem sv.Pavel pracuje s texty Tanachu, s cílem aktualizovat je a nacházet v nich pevnou oporu pro své teologické teze a pro vyznání víry v Krista, ke kterému se po své konverzi přiklonil, aniž by se musel vzdát teologického bohatství svých předtím nabytých vědomostí. Pro stručnou sondu do metodiky sv.
Pavla byl vybrán list Římanům, který úzce navazuje na mnohokrát předtím reinterpretovanou, rozvíjenou a aktualizovanou knihu proroka Izaiáše. Vlistu Římanům nacházíme 27 nepřímých citací Izaiáše a 20 citací přímých.
To je jistě úctyhodný počet citací na poměrně krátký spis složený zpouhých 433 veršů (dle tradičního rozdělení). Je tedy na místě zkoumat do jakých významových kontextů zavádí starozákonního čtenáře tyto staré citace zasazené do širšího rámce novozákonního kánonu.
Orientační překlady do češtiny jsou uvedeny v poznámce. Nepřímé citace jsou vynechány.