Myšlení Vladimíra Solovjova inspirovalo české písemnictví již od počátku 20. století. Během Rakouska-Uherska o něm píší některé bibliografie (jako Ottův slovník naučný, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 do konce roku 1913), časopisy (jako as Časopis katolického duchovenstva, Museum, Hlídka, Slovanský přehled) a vyšla též první monografie od Karla Jindřicha.
Během první republiky Československé byl uváděn včasopisech (jako Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje pod ochranou bl.
Panny Marie, Jitro) a reflektován významnými osobnostmi: Emanuel Chalupný, Ladislav Klíma, František Krejčí, Tomáš Masaryk a Vincent Pořízka. Renesance Solovjovovských bádání nastala po sametové revoluci a je spojena s aktivitami nakladatelství Refugium.