Otázka vztahu expresionismu ksymbolistnímu umění přelomu 19. a 20. století, řešená již celou řadou zahraničních historiků umění, je klíčová také pro interpretaci expresivně akcentovaného umění v Čechách. Navázání témat a námětů některých expresionistických děl nasymbolismus bylo natolik těsné a zřejmé, že například Karla Teigeho přimělo po první světové válce označit expresionismus pojmy ?neosymbolismus? a ?mystický symbolismus?. Radiace napětí z expresionistického díla se neodehrávala pouze prostřednictvím barevně, gesticky nebo tvarově exaltované formy, jeho projekce se mohla dít navíc také skrze silné téma.
To bylo vybíráno, ať už zrejstříku evropského symbolistního, dekadentního nebo pozdně romantického umění, především sohledem na schopnost stát se nositelem tohoto napětí.