Publikace na Filozofická fakulta |
2006
Abstrakt
Článek sleduje otázku, zda je možné vymezit jednání vycházeje z Aristotelova rozlišení praxis - poiésis. Po krátkém nastínění způsobu, jímž filosofie 20. století přejímá tuto distinkci, se autor snaží přezkoumat hypotézu, podle níž nelze jednání ztotožnit ani z poiésis (transitivní činnost) ani s praxis (imanetně teleologická činnost).
Pojem jednání musí vzít v potaz jak moment změny - tedy transitivitu poiesis - tak ohled ke způsobu bytí, který jednající prezentuje ve své činnosti, tedy imanentní ráz praxis.