Samoexpandující nitinolové stenty či stengrafty se používají pro miniinvazivní léčbu stenózy a aneuryzmat v kardiovaskulárním systému. Jejich typickými nevýhodami jsou propouštění či změna polohy stentů, které mohou být spolu s jinými spojeny s vlastní stavbou stentu.
Problémem je, že mechanické vlastnosti, rozměry a dynamické vlastnosti stentů přesně neodpovídají vlastnostem cévy či obecně tkáně, kam je stent implantován. Jednou z možných cest jak tyto nevýhody omezit je měřit, porovnávat a popisovat vlastnosti stentů, což je dnes umožněno díky počítačově kontrolovanému měření.
V této práci jsme měřili a porovnávali mechanické parametry různých samoexpandujících nitinolových stentů, které se lišily v geometrii, typu stavby a průměru použitého drátu. Výsledky měření potvrdily teoretické předpoklady, že právě průměr drátu je významným činitelem ovlivňujícím rigiditu a stlačitelnost stentu.
Musí být tedy nalezen kompromis mezi vyžadovanou rigiditou stentu a minimální velikostí systému.