Stav plodu je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících rozhodování v moderní perinatologii. Jednotlivé metody hodnocení stavu plodu využívané v perinatální medicíně slouží k odlišení zdravých plodů bez rizika od plodů ohrožených, nejčastěji hypoxií.
V antepartální diagnostice hypoxie plodu jsou využívány klinické i klinicko-biochemické metody (gravidometrie, amnioskopie, amniocentéza a kordocentéza) a elektronické metody (kardiotokografie, ultrazvuková diagnostika). Zejména elektronické monitorování biofyzikálních aktivit plodu přispělo v posledních desetiletích ke snížení perinatální mortality a morbidity.