Výzkum imunitního systému lidského organizmu vede nejen k jeho pochopení jako samozřejmé části fyziologie člověka, ale také odhaluje pochody, jejichž přirozený nebo patologický průběh chrání nebo vyvolává řadu chorobných stavů. Schopnost vyvolat, usměrnit nebo ukončit imunitní pochod může znamenat ovlivnění řady chorob, které dosud umíme léčit pouze omezeně.
Nádorová onemocnění stále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Je zřejmé, že růst nádorů je od určitého množství buněk populační linie mimo kontrolu imunitního systému a dochází tak k růstu a progresi nádoru.
Velikost buněčné populace a citlivost k jednotlivým (především komunikačním) složkám imunitního systému jsou pro prognózu nádorového onemocnění zcela zásadní. Dosavadní lokální nebo systémová léčba vede k úspěchu u některých malignit, ale stále existuje řada malignit rezistentních k systémové chemoterapii.
Snad právě zde je pochopení imunologických pochodů základem k terapeutickému úspěchu.