Chronická B-lymfatická leukémie (B-CLL) je nízce agresivní (maligní) lymfoproliferativní onemocnění vznikající na podkladě proliferace klonálních, maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů (1, 2, 9, 16). Tento typ leukémie je nejčastější leukémií dospělých v Evropě a Severní Americe, (30?40 % všech leukémií) (13).
Její incidence v Evropě je 3/100 000, 2* častěji se vyskytuje u mužů v porovnání se ženami a zpravidla se vyskytuje u osob starších 50 roků (1, 2, 9, 13). V etiologii B-CLL se pravděpodobně uplatňují lymfotropní viry inhibující apoptózu v napadené B buňce.
Diskutuje se i o úloze Epstein-Barrové viru a bovinního herpes viru (BHV- 4), které indukují v B buňkách produkci antiapoptického proteinu Bcl-2. V úvahu připadají i adenoviry (E=1B55kDA) a papilomaviry inhibující antiapoptický gen p53 (11, 13).
Vliv záření či chemických látek v etiopatogenezi B-CLL nebyl prokázán (13).