V chirurgii kýl břišní stěny jsou nejčastěji používány polyesterové a polypropylenové síťky. Jejich intraperitoneální implantace může vést k tvorbě adhezí s břišními útrobami s následnou poruchou pasáže nebo vznikem střevní píštěle.
Některé kompozitní implantáty mohou snížit riziko tvorby adhezí. Cílem studie bylo posouzení vlastností a vhodnosti intraperitoneální implantace nového typu kompozitního materiálu, polyesterové síťky pota žené tenkou vrstvou polyuretanu, v experimentu na laboratorním potkanu.