Abstrakt
Je uveden stručný přehled přirozených a umělých materiálů, kterými je možné v indikovaných případech nahradit kostní tkáň poškozenou úrazem nebo patologickým procesem. Podmínkou použití umělých materiálů je biokompatibilita, tedy snášenlivost živou tkání.
Materiály nesmí vyvolávat zánětlivou reakci, nesmí být toxické, mutagenní a kancerogenní. Základní skupiny jsou kovy a jejich slitiny, plasty, kompozity a keramika.
I když řadu z uvedených materiálů běžně používáme v klinické praxi, mnohé z nich jsou testovány a stále nové jsou vyvíjeny. Vzhledem k tomu, že na jedné straně mají nesporné výhody a užitečné vlastnosti, na druhé straně mohou mít vlastnosti pro implantát v živé tkáni nevhodné.
Při jejich výběru je toto nutné zvážit a vybírat ty, jejichž výhody převažují. Řešením je i vytváření kompozitů, tedy kombinací různých materiálů, kde se výhody akcentují a nevýhody potlačují.