Protože je akutní rejekce u transplantace plic spojena s horší klinickou prognózou, použili jsme antithymocytární globulin (ATG) či daclizumab jako přídavné látky, abychom omezili incidenci rejekcí. Výsledky: okamžitě po operaci nebyly žádné rozdíly mezi oběma skupinami, stejně tak jako nebyly rozdíly v počtu akutních rejekcí, nepřítomnosti BOS či infekcí.
Daclizumab výrazněji snížil počet nepřítomných akutních rejekcí. 1leté přežívání u skupiny 1 bylo 67% a skupiny 2 77%. Závěry: daclizumab je bezpečná a účinná forma indukční imunosupresivní terapie.
Výsledky této studie opravňují další využití daclizumabu jako indukčního agens u pacientů po transplantaci plic.