Příspěvek se soustřeďuje na Pausaniovu řeč v Platónově Symposiu, její interpretaci v Plótínově Enneadě III,5 (50) a její rozvinutí ve Ficinově Komentáři k Platónovu Symposiu, které mohlo být jednou z inspirací Boticelliho obrazů 'Primavera' a 'Zrození Venuše'.