Článek je zaměřen na pojmenování těch nejkritičtějších okolností koexistence újmy a škody, a to zejména problematiku souběhu nároků a používání analogie. Dle názoru autora by duplicitní uplatnění nároku dle § 11 a násl. obč. zák. nemělo být přípustné, neboť by docházelo k uplatnění nároku z téhož skutku.