Abstrakt
Pojem osmanský dům označuje civilní architekturu, která se vyskytuje na území bývalé Osmanské říše. Nejvíce jich najdeme v Anatolii a na Balkáně.
Tato městská i vesnická architektura má své typické rysy. Jsou to domy patrové, které mají jedno, dvě nebo i tři patra.
Pro tyto domy je typické do stran přesahující horní patro s arkýři, které podpírají dřevěné vzpěry. Nejčastěji mají přízemí zděné z kamene a patro má dřevěnou hrázděnou konstrukci s výplní z nepálených cihel.
V přízemí se nachází technické zázemí a v patrech obytné místnosti. Tyto místnosti byly rozděleny na mužskou a žensko-rodinnou zónu.
Mohly být rozděleny i dle ročního období na místnosti pro zimní bydlení a letní bydlení. Obytná funkce místností v domě, jako samostatných jednotek, je nejcharakterističtějším znakem osmanského domu.